Investiční strategie fondu – základní popis

Fond je založen za účelem dosažení dlouhodobého zhodnocení finančních prostředků investorů. Investiční strategie využívá volatility na kapitálových trzích a spočívá zejména v nákupu a prodeji call (kupních) a put (prodejních) opcí. Podkladovými aktivy opcí jsou akcie, akciové indexy, ETF (Exchange TradedFunds) a obdobné investiční nástroje obchodované na regulovaných trzích v USA a v Evropě. V případě uplatnění opcí může portfolio obsahovat dlouhé nebo krátké pozice v podkladových aktivech. Investice mohou směřovat rovněž do úrokových nástrojů – bankovní vklady, nástroje peněžního trhu, dluhové cenné papíry, dluhopisová ETF nebo CEF (Closed End Funds).

Jednou z hlavních opčních strategií fondu je prodej put opcí. Primárním záměrem při prodeji put opcí je inkaso opční prémie (ceny opce) a držení opcí do splatnosti, kdy v ideálním případě dojde k expiraci bez uplatnění opce. V závislosti na tržním vývoji může být prodaná put opce uzavřena i nákupní protioperací před expirací. V případě uplatnění put opce a nakoupení podkladového aktiva mohou být proti těmto aktivům prodávány call opce (tzv. covered call strategie), další variantou je prodej podkladového aktiva nebo jeho přímé držení v závislosti na tržním vývoji. Fond může realizovat i další specificky konstruované opční strategie.

Investiční strategie je vhodná pro investory, kteří očekávají výnos srovnatelný s akciemi s přihlédnutím k relevantním rizikům. Investiční strategie umožňuje fondu dosahovat kladných výsledků i při poklesu akciových trhů. Riziko fondu je omezováno zejména diverzifikací portfolia v čase, různou výší cen uplatnění opcí, sektorovým a regionálním rozložením investic.

Fond může dle úvahy provádět měnové zajištění. K dosažení optimálního výnosu může fond využívat obchodování na finanční páku (tzv. leverage).

Referenční měnou fondu je CZK. Investice jsou prováděny v měnách CZK, USD, EUR, CHF a GBP. Investiční horizont je střednědobý až dlouhodobý, minimální doporučená doba investice jsou tři roky.

Přiblížení filozofie fondu

Když se nějaký investor (protistrana fondu) při aktuální ceně akcií společnosti ABC 160 USD rozhodne zajistit svou pozici proti riziku, že cena akcie spadne v následujícím roce pod hodnotu 120 USD, koupí si na trhu put opci s cenou uplatnění (strike price) 120 USD. To mu dává právo prodat akcie za 120 USD (cena takové opce může být např. 3 USD). Pokud by prodejcem opce byl fond a cena akcií po roce by byla vyšší než 120 USD, tak by fond realizoval zisk ve výši 3 USD. V případě, že by cena akcií společnosti ABC byla po roce níže než 120 USD (např. 110 USD), fond by musel akcie od investora koupit za 120 USD a realizoval by ztrátu ve výši 7 USD (rozdíl mezi cenou uplatnění a tržní cenou zmenšený o zinkasovanou cenu opce).

Cílem fondu je prodávat takové opce, u kterých je pravděpodobnost uplatnění velmi nízká, a na taková aktiva, která jsou za cenu uplatnění atraktivně ohodnocena. Čím je cena uplatnění více vzdálena od aktuální tržní ceny, tím je pravděpodobnost uplatnění menší, na druhou stranu je nižší i cena opce a option yield. Z tohoto důvodu fond pro zvýšení výnosu používá tzv. páku (leverage), prodává opce s nízkou pravděpodobností uplatnění, ale na větší objem podkladových aktiv, než je aktuální hodnota majetku.

Fond musí splňovat předepsané „kapitálové“ požadavky. V případě derivátových trhů se jedná o tzv. maržové požadavky (margin requirements) ve formě kolaterálu, které fond musí skládat u svého obchodníka. Požadavky na kolaterál se odvíjí od velikosti a rizika otevřených pozic. Obecně lze říct, že maržové požadavky znemožňují účastníkům derivátových trhů brát na sebe nepřiměřenou míru rizika.

Fond plánuje dosahovat zajímavých zisků v období zvýšené volatility (rozkolísanosti) trhů. Na druhou stranu nečekané dramatické události mohou fond dostat do ztráty. V případě fondu se jedná o události s dramatickým dopadem do cen aktiv, jako byl například teroristický útok na mrakodrapy v New Yorku 11. září 2001.

Proč funguje

Předpokladem, aby hlavní strategie fondu (prodej put opcí) fungovala, je existence rozdílu mezi očekávanou volatilitou, na základě které jsou oceňovány opce, a skutečně realizovanou (historickou) volatilitou podkladových aktiv (tzv. volatility risk premium).

Z vyhodnocení dostupných dat vyplývá, že trh systematicky nadhodnocuje riziko a opce jsou dražší, než by odpovídalo budoucímu vývoji podkladových aktiv. Příčinou této skutečnosti je, že na opčním trhu existuje více investorů, kteří se zajišťují, než investorů provádějících arbitráž.

Na následujícím obrázku je dobře patrná existence této systematické diference. V grafu je zobrazen rozdíl mezi indexem VIX (jako měřítkem měsíční očekávané volatility indexu S&P500) a skutečné realizované volatility spočítané z vývoje indexu S&P500 v následujících dvaceti obchodních dnech. Při jistém zjednodušení lze tento rozdíl brát jako míru volatility risk prémia. Od roku 1990 byla průměrná hodnota tohoto rozdílu 4,52 % a za posledních deset let 4,03 %. Z grafu je zřejmé, že existovala i období (cca 17 % z celkového počtu dní), kdy tato hodnota byla záporná. K takové situaci dochází zejména při velkých otřesech na kapitálových trzích. Z hlediska volatility risk prémia je pro strategii fondu situace ještě příznivější pokud se místo indexu VIX použije implikovaná volatilita měsíčních put opcí se strike cenou 10% pod aktuální hodnotou podkladového aktiva.

Volatility Risk Premium (index VIX v (T-20) - aktuální historická volatilita indexu S&P500 za příštích 20 dní)

Využití margin trading

Pro ilustraci obchodování s využitím páky v případě obchodování s opcemi můžeme použít následující příklad. Při ceně akcie 205 USD můžeme prodat roční put opci s cenou uplatnění 189 USD za 9,45 USD. Jejím prodejem bychom v případě, že cena akcie neklesne v den splatnosti pod 189 USD, realizovali roční zisk 5 % p.a. Stejného anualizovaného zisku bychom však dosáhli i prodejem tří put opcí s uplatňovací cenou 145 USD za 2,45 USD, resp. pěti put opcí s  uplatňovací cenou 125 USD (což je 39 % pod aktuální tržní cenou) za 1,25 USD.

V níže uvedeném grafu je znázorněno porovnání zisku nebo ztráty prodeje jedné, tří nebo pěti put opcí s výše uvedenými parametry se ziskem nebo ztrátou při nákupu akcie. Pokud porovnáme prodej pěti put opcí s cenou uplatnění 125 USD s nákupem akcie, tak lze říct, že až do hodnoty cca 103,45 USD, tedy až do poklesu o téměř 50 %, generuje prodej pěti put opcí menší ztrátu než držení samotné akcie. Od této hodnoty se však projeví, že prodej pěti put opcí je obchodováním na páku, a ztráta začne při dalším poklesu ceny akcie v porovnání se ztrátou z nákupu jedné akcie rychle narůstat. V případě, že by se místo o akcie jednalo např. o index S&P 500, tak zjistíme, že při porovnání měsíčních závěrečných cen indexu od roku 1950 k poklesu o 50 % v libovolné periodě dvanácti měsíců nikdy nedošlo. Maximální takto počítaná ztráta byla necelých 45 %.



Specifická rizika

Mimo rizika uvedená ve statutu fondu (např. tržní, měnové, operační atd.) je třeba zmínit ještě jedno specifické, které souvisí se statistickými modely pro oceňování opcí. Výpočet pravděpodobnosti uplatnění opcí vychází z matematického Black-Scholesova modelu pro výpočet ceny opcí, který pracuje s tzv. normálním rozdělením denních změn podkladových aktiv. Skutečnost je však komplikovanější a rozdělení není normální z matematického pohledu, ale existují v něm události, které mají podle matematického normálního rozdělení takřka nulovou pravděpodobnost, ale čas od času k nim dochází (viz graf denních změn indexu S&P500 od roku 1950). Takovýmto událostem se někdy říká černé labutě. Pojem "černá labuť" zpopularizoval knihou stejného názvu z roku 2007 americký statistik libanonského původu Nicholas Taleb.

Jako klasické příklady událostí typu „černá labuť“ je možno uvést teroristické útoky na newyorské mrakodrapy z 11. září 2001 nebo kolaps společnosti Lehman Brothers na podzim roku 2008. Podobné málo pravděpodobné události mohou výrazně ovlivnit výkonnost fondu. Z tohoto důvodu fond v rámci risk managementu uplatňuje strategii stop-loss (uzavíraní pozic se ztrátou za předem stanovených podmínek) a zajišťuje se proti podobným událostem i pomocí derivátů.

Kontakt

BH Securities a.s. 
Na Příkopě 848/6
110 00, Praha 1
Recepce: +420 255 710 710
Fax: +420 255 710 770
E-mail: bhs@bhs.cz
Web: www.bhs.cz

BHS Fund I.,
investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.

Anežská 986/10, Staré Město,
110 00 Praha 1
IČ: 03750604 
DIČ: CZ03750604
vedená u Městského soudu v Praze, vložka B 20420

Leoš Jirman
Tel. Tel. 255 710 717

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Položky označené * jsou povinné.

Četl/a jsem Zásady ochrany osobních údajů a uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů za podmínek v něm uvedených.
Odeslat

2015 © BH Securities a.s. | Podmínky použití

Více